Plavání:
6:00h Říčany
Kolo:
odpoledne MTB venku
regenerace + strečink
Plavání:
6:00h Říčany
Kolo:
na závod
Závod:
JAK - běh 4,6km
strečink
JAK - běh 4,6km
24.5.2022 - bude zítra
VŠ liga Modřany - běh 10km
25.5.2022 - bude za 2 dny
Triatlon Brno
28.5.2022 - bude za 5 dní
400m | 1km | |
---|---|---|
Honza Oppolzer | 58.96 | |
Honza Novotný | 59.61 | |
Pavel Mužíček | 60.09 | |
Jirka Souček | 60.52 | |
Jarda Dražan | 60.80 | 2:48.74 |
Ondra Teplý | 2:54.08 |
Na start se postavilo asi 40 výkonostně slušných lidí + tři štafty. Ženy čekala stejná trať. Hned po startovním výstřelu se pole natáhlo. Poodskočil z něj pouze jeden štafetář, který podle pozávodních komentářů kluků slušně tuhnul. Běžel se jeden okruh totožný s cyklistickým po krásně vypluhované sněhem pokryté silnici. I závěrečná část v lese byla téměř v ideálním stavu. Díky mizernému rozběhání mi chvilku trvalo, než jsem se dostal do tempa. Do depa přiběhl na 21.místě v uspokojivém zimním tempu kolem 3:55min/km. Po přezutí jsem se vydal cyklistickou trať s cílem: absolvovat bez pádu. To se mi povedlo. Celé jsem to zajel na jistotu v mírnějším tempu na zbytečně hodně podhuštěných kolech. Ani jsem nejezdil nejtěžší úsek kolem depa. Vždy jsem ho tlačil, nebo kolo nosil. To se bude určitě hodit na nadcházejícím sobotním zimním triatlonu ve Hlinsku, který mám také v plánu. Hlásí totiž veliké oteplení.
Druhé depo jsem zvládnul v mizerném čase, ale o půl minuty rychleji než v Jablonci. Na závěrečných běžkách se mi v úvodu opět podařilo utrhnout poutko. Postupně se mi stejně povedlo sjet několik soupeřů a posunout se na konečné celkové 19.místo. Cíl jsem proťal v čase 1:35:22min.
fotky ze stránek czechtriseries.cz, facebookového účtu "Triatlon nás baví" a faninky Helči
+ přidány do GALERIE fotky z Jizerské 50ky ze stránek závodu a náhledů ktfoto.
+ další fotky zde
den | datum | hodina | místo | distance |
---|---|---|---|---|
Pá | 11.1. | 16h | Strahov | 150,300,600,2000m |
Út | 15.1. | 15:45h | Stromovka | 60,300,800m |
Pá | 18.1. | 16h | Strahov | 150,300,500,1000m |
Út | 22.1. | 15:45h | Stromovka | 60,200,3000m |
Pá | 25.1. | 15h | Strahov | 200,400,800,1500m |
Út | 29.1. | 15:45h | Stromovka | 60,400,1000m |
Út | 12.2. | 15:45h | Stromovka | 60,200,800m |
Út | 26.2. | 19:40h | Stromovka | 5000m |
Letos jsem se opět (již podruhé :-)) postavil na start nočního lampičkového závodu na 35 km volnou technikou zvaného Jizerský Night Light Marathon. Na startu amozřejmě nechyběl Ondra, který odjel zatím všech 5 ročníků! A jak to všechno dopadlo si můžete přečíst v následující reportáži. Pro ideální atmosféru doporučuji článek vytisknout a číst v nějakém mrazicím boxu... s čelovkou :-).
Na závod jsme s Ondrou lanařili snad úplně každého, kdo měl někdy na nohách ''prkýnka'' :-), nakonec jsme se ale na start za HISPORT Team postavili jen my dva a v ženách Jíťa Šimáková. Škoda, že je Praha ''tak daleko'', cestovat po závodě takhle na noc se nikomu moc nechce a ani se nedivím. Startovní pole však bylo dostatečně nabité, celkem 373 ávodníků (z toho 77 žen) a k tomu ještě 51 dětí! Účast roste každým rokem, že se za pár let bude muset startovat snad i na vlny jako při Jizerské padesátce :-).
Na startovní čáru se kromě loňského vítěze Radka Šretra (loni 1:33:39) postavil i Martin Koukal. Přestože by se mohlo zdát, že o vítězi bylo tedy předem rozhodnuto, nebyla to tak úplně pravda. První kolo kluci projeli spolu v čase 46:09 a ještě ve druhém okruhu ve stoupání k Buku ze stadionu jeli spolu -- vím to, potkal jsem je, když jsem teprve sjížděl na stadion :-). Nakonec Martin Koukal nadělil Radku Šretrovi zhruba 28 sekund a dojel si pro vítězství v čase 1:32:41.
Tak to by byli vítězové (gratuluji)... lyžaři... a teď něco o lyžujících triatlonistech, zejména těch HISPORŤáckých :-).
Do Bedřichova jsme přijeli s Ondrou a Štěpánem (Ondrův kamarád) přibližně v 17:30 a po prezenci, kde jsme obdrželi čip a startovní vestu s číslem, jsme se vydali zpět na parkoviště pro lyže, abychom se před závodem trochu rozjeli. Při prezenci jsme se ještě stihli pozdravit s Jíťou a popřát si do závodu hodně štěstí.
Již lehce prokřehlí jsme se vydali trochu rozhýbat. Sníh byl perfektně umrzlý a lyže krásně jely. Ale jen k Buku, tam jsme potkali rolbu, která krásně umrzlou trať proměnila v několikacentimetrový písčitý povrch. Podle informací měla být trať upravovaná večer den předem, a tak jsem lyže nijak speciálně nepřipravoval, chyba -- HFko by se hodilo :-).
Když jsme se vrátili na stadion, do startu zbývalo pořád hodně času, a tak jsme zalezli na chvíli do stanu -- jo, smrádek, ale teploučko :-). Dvacet minut před startem jsme se rozhodli, že jdeme zabrat místa někam dopředu. Lyže jsme položili kousek od startovní čáry a šli se ještě trochu proběhnout. Nějakých 8 minut před startem už jsme měli lyže na nohou, hole v rukách a netrpělivě jsme mrzli v druhé/třetí řadě :-).
Nemohu nevzpomenout na náš rozhovor, při nemž jsme s Ondrou a Štěpánem na startu uvažovali, jestli nám ta malá holčina (120 cm? :-)), která stála na startu vedle nás se svým (evidentně lyžařským) tatínkem ukáže, jak se jezdí na lyžích anebo ne. Nakonec jela okruh lehce přes hodinu, což je na 13 let hodně pěkný výkon a obávám se, že za takových 5 let nás porazí :-).
Následovaly poslední instrukce nebo spíše opakování trasy, kudy se má jet. Pak už jen pořadatelé zahlásili, aby na stadionu zhasla světla a 373 závodníků s čelovkami vyrazilo na trať. Na muže čekalo 35 km ve dvou okruzích, na ženy a hobby závodníky 17,5 km. A tak se masa začala hýbat. Přes stadion a první kopeček soupaž, ti, kdo se naivně pokusili bruslit šli k zemi, nicméně nezaslechl jsem, že by se lámaly hole jako tomu bylo při minulém ročníku.
Po výjezdu ze stadionu jsem se vydal vpravo, kde se zdálo být více místa. Když jsem viděl asi 3 metry přede mnou na vedlejší cestě číslo 17 (Ondra), říkal jsem si, že se ho pokusím držet. Při sjezdu na Novou Louku jsem už Ondru neviděl. ''Hmmm, to mi ujel hodně rychle,'' pomyslel jsem si. Pak se ale kolem mě najednou prohnal a svištěl dolu. Příště si s sebou beru nějaké tažné lano a nechám se s kopce dolu táhnout :-). Ondru jsem pak viděl až v cíli :-).
Stoupání na Kristiánov a následně Pod sedlo Holubníku, moje možnost prokousat se zase trochu dopředu, nedopadlo úplně dle mých představ. Nejsem dostatečně drzý, abych řval na pomalejší jezdce (oni by na mě zase řvali při sjezdu :-)), a tak jsem neposbíral tolik skalpů, kolik jsem mohl. Ale nedá se nic dělat, to je jako po triatlonu brečet nad ztrátou drahocených minut v depu.
Dolu při sjezdu se sedla Holubníku jsem se tradičně propadl o několik míst a na následné skororovince se snažil to všechno dohnat, aby mi zase všichni ujeli ve sjezdu na Hřebínek :-). Sjezd byl o to zajímavější, že jsem jel téměř po slepu, světlo z čelovky dosahovalo sotva metr před mé lyže. I když to tam znám velice dobře, málem jsem se zachumlal do sněhu jak do peřiny :-).
Druhý okruh už byl, co se týče místa na trati, volnější, protože hobby závodníci (120) a ženy (77) již druhý okruh nejeli. Na stadionu jsem se nestihl ani občerstvit a dokonce nedošlo ani na původně plánovaný gel, ale naštěstí se žádný hlaďáček ani žízeň nedostavila. Ve stoupání bylo méně lyžařů, a tak předjíždění bylo snazší. Lehounce zvlněnou Novou cestu jsem skupince dotírajících soupeřů z poloviny odtáhl, ale ve sjezdu na Hřebínek jsem opět nedokázal udržet kontakt. Zase ztracených 5 míst. Naštěstí se mi ale z Hřebínku povedlo ještě 2 závodníky dotáhnout a předjet.
Do cíle jsem dorazil na 33.místě za 1:49:57. Dvěma usměvavým slečnám jsem odevzdal čip a startovní číslo a s poděkováním se vrhnul na banány, tatranky a horký čaj. Prý: ''Co sníte a vypijete, to sníte a vypijete.'' To po závodech prostě miluju! :-) Jak by řekl můj kamarád Jakub: ''Já stejně sportuju jenom proto, abych se pak mohl pořádně nažrat!
Sotva jsem vyzunkl čaj a likvidoval první tatranku, už se ke mě řítil občerstvující se Ondra, který skončil v čase 1:47:49 na 27.místě. Chvilku na to do cíle dorazil na 48. místě Štěpán v čase 1:54:35. Jíťa, kterou jsme už po závodě neviděli, dokončila na 33.místě v čase 1:10:38.
Všichni jsme dorazili v pořádku a Ondra i já jsme vylepšili svá maxima z loňského ročníku. Ondra se zlepšil o téměř 17 minut (čas loni 2:04:43) a já na sekundu přesně o 18 minut (čas loni 2:07:57). Ondra mě opět porazil, protože byl opět lepší, nicméně rozdíl už nebyl tak velký jako loni -- pouze 2:08 oproti 3:14.
Fotografie v cíli samozřejmě nemohla chybět. Uvidíme, jak to bude příští rok, moc rád bych se opět postavil na start, Ondra jistě tradici neporuší a s nejvyšší ravděpodobností zase pojede, však ho znáte, on prostě potřebuje závodit! :-)
SKOL! 8-)
"Swim, bike, run... REPEAT!"
(použity fotky ze stránek závodu)