"Cesta na Havaj" - absolvováno

Prezentace Havaj - video

Pozvánka na setkání

Vyúčtování projektu CESTA NA HAVAJ 2014

Kvalifikační IM Kodaň 2014

IM Havaj 2014

Celkem za projekt CESTA NA HAVAJ 2014: 169.830,-Kč. Náklady jsou téměř přesně pokryty naspořenou částkou viz níže. Všem přispěvovatelům veliký dík.

Fotky

Fotodokumentace z Havaje zde.

Komentáře z CESTY NA HAVAJ

Od úspěšné kvalifikace v Kodani to uteklo jako voda. Po honičkách v práci a posledních těžkých trénincích hurá na vysněnou Havaj. Odlet jsem naplánoval týden před závodem na pátek 3.10., aby tělo dostalo možnost zvyknout si na místní těžké klimatické podmínky (vedro, vlhkost a vítr). Čekali nás dva přestupy. Let s British Airways Airbusem A320 z Ruzyně v 7:00h ráno do Londýna trval něco málo přes dvě hodiny. Tam nastala po malém zpoždění docela honička. Na složitý první přestup na Heathrow zůstalo jen 1:15h. Navíc mě šíleně zdrželi u kontroly příručního zavazadla, takže jsme do dvoupatrového Airbusu A380 směr Los Angeles nastupovali mezi posledníma. 11h letu docela uteklo. Poctivé dospání rána, v klídku jídlo, přečtení všeho možného. Prostě pohodička, kterou neznám. Na druhý americký přestup v Los Angeles nám zůstaly 4h. Čekalo nás znovu odbavení všech zavazadel, které proběhlo rychle, takže jsme ještě stihli procházku před nekonečným letištěm. Poslední let s American Airlines Boeingem 757 směr Havajská Kona trval téměř 6h.

Na letišti vyzvedl Standa Bartůšek (komentátor ČT Sport) objednané auto a vzal nás sebou přímo do ubytování na Alii Drive, vzdáleného asi 12km od centra závodu. V tomto směru máme obrovské štěstí, protože bydlí s námi na apartmánu společně s Davidem Procházkou a jeho rodinou. Několikrát již zde byl točit dokument o závodě (letos bude 30ti minutový ke shlédnutí 28.10.). Řada dalších Čechů je navíc ubytována poblíž, takže o společné tréninky a posezení nebude nouze. Cestu jsme s manželkou zvládli podle plánu. Po 19h čistého letu + 8h dalších přesunů jsme za více jak den na místě, na druhé straně zeměkoule. Časový posun je zde -12h, takže je teprve ten samý den pátek navečer. Na zpáteční cestě to bude horší. Cestovat budeme, díky delším přestupům a opačnému přičtení času, téměř dva dny.

Ubytováni jsme na konci ulice Alli Drive v Punahele B vzdáleni asi 20km od letiště. Na ní se bude odehrávat hlavní dění závodu. Díky stálému vedru a veliké vlhkosti to zde všude kolem nás vypadá jako v botanické zahradě. Úplně jiné podmínky jsou o kousek vedle v lávových polích. Natož o pár výškových metrů, kde téměř pořád prší. Nechybí malý bazén, na který koukáme z terasy. S Davidem jsme absolvovali první 13km volný běh, při kterém jsem se cítil nad očekávání dobře. Při plavání v moři jsme měli štěstí na skupinku asi 30ti delfínů. Byl to neskutečný zážitek, protože se vůbec nebáli a o nás téměř otírali. První odpoledne jsme ještě zajeli autem na koupání do nedaleké zátoky, kde se vyhřívaly obří želvy. Pak do centra přihlásit ženský na doprovodný 10km běh, který startuje již zítra ráno. O něm a dalším v následují aktualitě.

Níže stručný komentář Jany o běžecké desítce, kterou zvládla za 50:01min. Tato akce byla i pro mě prazvláštní, protože se mi ještě nikdy nestalo, že by Jana závodila a já ne. Došel jsem si na kafíčko do vyhlášené LAVA JAVA a s Matesem Davida udělal fotku před BUBBA GUMP restaurací (z mého nejoblíbenějšího filmu Forest Gump), kam brzy zavítám na co jiného než na krevety.

Řídila jsem se radami: začátek pošetřit, nevynechat žádnou občerstvovačku a od půlky běžet na co je. Díky tomu se mi běželo dobře a trať v náročných podmínkách docela utekla. Poslední mírné stoupání se mi už nelíbilo. Těsně po doběhu mi ale bylo šoufl, jinak jsem si to užila a po obědě dopřála odpočinek v leže, kdy byl Ondra na kole.

Volný čas, kterého je dost, využíváme k cestování. Byli jsme se podívat v Národním parku, kde se nám poštěstilo najít a ochutnat kokos, který jsem pracně otevíral obrovským balvanem. Také proběhla prohlídka deštného pralesa na druhé straně ostrova, kde samozřejmě pršelo. V něm vodopád Akaka (vysoký 135m) se mi díky tomu nepovedlo moc dobře vyfotit. Projížděli jsme kolem odbočky na nejvyšší místo ostrova sopku Mauna Kea (výška kolem 4,5tis m). Tu máme v plánu navštívit po sobotním závodě. Zítra odpoledne po lehkém tréninku zafandíme Matějovi (syn Davida) na doprovodném závodě Ironkids. Čeká ho aguatlon (cca 150m plavání + 1,5km běhu). Moc se na to těší. Po něm se zúčastníme průvodu národů a zaregistrujeme se.

Předzávodní Havajská atmosféra je neuvěřitelná. Každým dnem roste. Na startovní listině máme silné zastoupení 12ti Čechů.

za profíky - PRO:

za amatéry - AGE GROUP:

další světově známé postavy:

Další den podle plánu. Po lehkém plaveckém tréninku a běhu v místě závodu jsme se společně již zaregistrovali. Proběhlo to vše opět bez problémů v pohodovém prostředí. I organizátoři a dobrovolníci akcí žijí. Jsou všichni neskutečně ochotní a usměvaví. Po návštěvě expa, kde se dá utratit spoustu peněz za suprové věci, jsme zafandili Matějovi na dětském závodě. Toho se zúčastnilo obrovské množsví dětí. Po doběhu měl štěstí vyfoti se s osminásobnou vítězkou Paulou Fraser. Pak vyrážel průvod národů, kde jsme se všichni Češi sešli. Prohodili pár slov, vystřídali se o nesení vlajky a postupně potkali většinu legend a favoritů Havajského Ironmanu.

Je těsně před závodem, takže začíná plánovaný odpočinek. Je to prazvláštní pocit, protože na to nejsem absolutně zvyklý. Vyrazili jsme autem válet se na bílou plǎž a slušně se při tom přižahli. Několikrát jsme prošli expo, kde výrobci vystavují krasavce a rozdávají všemožné věci kolem triatlonu. Dají se tam utratit neskutečné peníze, které raději neberu s sebou. Ráno vždy chodíme na krátké plavání směr Coffee Boat a zpět. Je to tradiční pojízdná kafíčkárna na vodě, kde plavec dostane pravou 100% havajskou kávu do ruky. Docela se to dá naučit pít (lehnout na záda a moc sebou nemrskat). Zítra máme v plánu večerní závodnický raut s předzávodní rozpravou.

Den před závodem proběhlo klasické krátké rozjetí ve všech disciplínách včetně precizní přípravy potřebného vybavení. Zítra naše vlna Age Group startuje v 6:50h (PRO již v 6:30h). Do závodu jdu s jednoznačným cílem dokončit. Samozřejmě to neodfláknu, pokusím se prodat vše, na co momentálně je. Zkusím si z něho vzít jen to pěkné, i když toho v těchto podmínkách moc nebude. Kolo jsem vyzbrojil náhradní plášťovkou, nýtovačkou a dalším nářadím, které pomůže vyřešit případné technické problémy. Momentálně jsem v absolutní pohodě. Průběh a průběžné pořadí možno sledovat na stránkách závodu.

S ohledem na průběh 10:26h beru všema deseti. Od úvodního plavání mě totiž provázely, během celého závodu, neskutečné křeče snad do všech svalů v nohách. Vůbec mě to nepustilo do tepů (hlavně v cyklistické části, proto tak mizerný čas). Při každém pokusu o zrychlení tam byla. Přičítám to extrémnímu teplu a hlavně nedostatečném trénování v něm. Koňské dávky magnesia před a během vůbec nepomohly. Jinak celý průběh bez jakékoliv krize, což je dobré. Nejlepším Čechem podle očekávání profík Filip Ospalý za 9:10h až na 50.místě, který ihned po závodě prohlásil, že už nikdy. Snad to přehodnotí. Český rekord Martina Matuly 8:48h zůstal neohrožen. Vyhrál Sebastian Kienle (trénuje ho český Luboš Bílek) za neuvěřitelných 8:14h. Vše v 50min dokumentu 28.10. na ČT Sport. Máme dva dny do odletu, takže dáme ještě nějakou poznávačku Havajské Kony.

Race Summary

Podrobné výsledky na www.ironman.com

Uteklo to neuvěřitěně. Dnes v ponělí ve 21:15h místního času odlétáme po stejné trase. Jediný rozdíl bude, že na přestup v Los Angeles máme 8h. Čas pravděpodobně využijeme na prohlédnutí Beverly Hills a Santa Monica. Zpáteční cesta bude dost dlouhá, navíc proti času. Do Prahy dorazíme až ve středu odpoledne. Jinak na mě dolehla klasická pozávodní únava. Nohy mám po křečích totál odvařené. V letadle nebude na pohyb prostor, takže si snad odpočinou. Po návratu hned ve čtvrtek najíždim na pravidelné týmové plavecké tréninky v Hostivaři. V sobotu dám zadrženě Pražský maraton ve Stromovce. Pak zařadím volnější týden. Po něm se začnu připravovat na běžecký maraton v Ústí nad Labem, který se koná 30.listopadu.

Pauza v Los Angeles utekla neuvěřitelně. Měli jsme opět veliké štěstí. Letěl s námi Filip Ospalý s rodinou, který nám nabídl poznávací projížďku objednaným autem. Za 8h jsme tedy viděli snad všechny zajímavosti města: vše kolem Hollywoodu, výhled na město s nejznámějším nápisem a Santa Monicu. Navíc zastávka na oběd v nákupním centru, dotankování, vrácení auta a rychle autobusem na letiště. Vše klaplo téměř na minutu. Ve druhém 11h letu do Londýna jsem chytil místo u okýnka, takže bylo na co se koukat. Následoval rychlý přestup směr Praha, kde nás vzorně čekal děda ze Slovan, který nás autem odvezl domů. Tam už netrpělivě vyhlížely děti.

Aloha Havaj

Společné posezení

Díky moc všem za účast na společném posezení. Slíbené vyúčtování + další projekt bude po návratu zveřejněn.

V pátek 26.září proběhne společné posezení všech mých příznivců, kteří budou ještě osobně pozváni.

autoři pozvánky: podklad - Havajská vlajka od Filipa (asi 4 roky visí doma na nástěnce), text - Majda

O projektu 'Cesta na Hawaj'

Tento projekt vznikl na základě materiální či dokonce finanční nabídky několika lidí, pro splnění mého dlouhodobého sportovního cíle, kterým je účast na závodě Ironman Havaj. Jede se každoročně většinou začátkem října. Pro podrobné informace o závodě stačí kliknout na předchozí modrý odkaz.
Účast na závodě si je možné zajistit dvěma způsoby. Prvním je loterie, kde musí člověk předem zaplati nemalou částku a věři, že bude vylosován mezi několik málo šťastlivců. To je ovšem pod mojí úroveň. Druhou, mnou chtěnou, je umístit se na některém z více jak dvaceti závodů světové série Ironman na jednom z prvních míst příslušné kategorie. Pro zajímavost na IM Regensburg 2011, pro mojí aktuální věkovou kategorii M30-35, bylo postupových prvních 5 míst. Poslední 5-tý bral tzv. slot (postup) na Havaj za čas 9:06h. Můj se v cíli zastavil na 9:53h. I přes velikou spokojenost s výsledkem mi chybělo propastných 46 minut.
Letos mi extra sednul a motivoval přípravný tradiční IM Moraviman, který se mi povedlo zajet za 9:02h. Od té doby jsem přestal říkat, že je to letos v říši snů.
O postup jsem se pokusil 24.8.2014 v Dánské Kodani a o fous (neskutečný 23s) to vyšlo i za pomalejší čas 9:22h, ovlivněný defektem v cyklistické části. O slotu jsem vůbec nepřemýšlel a vzal ho, takže na Havajský závod (So 11.října) jedu již letos.
Podle mých odhadů a propočtů vyjde kvalifikace + samotný závod přibližně na neskutečných 200 tisíc Kč (beru sebou manželku). Proto jsem založil spořící účet (č.ú. 19-5438400247/0100), na který může kdokoliv přispět. Uvítám jakoukoliv sebemenší částku. Držím se hesla: "Nemusí pršet, hlavně když kape." Naspořené finanční prostředky, které se snad dají do té doby dohromady, chci použít výhradně na výdaje (letenky, ubytování, startovné,...) spojené s kvalifikací a závod samotný.
Všichni, co jakýmkoliv způsobem pomůžou, budou uvedeni (s jejich souhlasem) na těchto stránkách a pozváni na společné posezení, které proběhne těsně před závodem v pátek 19. nebo 26.září. Slibované závodní oblečení bohužel už nestíhám k této události udělat. Celková aktuální částka na spořícím účtu + seznam přispěvovatelů zobrazen níže. Finanční dary jsou samozřejmě ošetřeny darovací smlouvou. Vyúčtování bude po "Cestě na Havaj" na těchto stránkách zveřejněno.
Když jsem o tom v zárodcích začal mluvit doma, ihned se toho chytly mé děti s vidinou, že budou uvedeny na dresu. Majda rychle přiběhla s desetikorunou. Synátor Filip překvapil, když dal z pracně naspořeného kapesného dokonce dvě stovky. Nakonec je z několika důvodů sebou neberu. Mají však za to slíbenou suprovou dovolenou na Kanárech.
Na konci srpna roku 2013 zaokrouhlila moje máma stav účtu na 70 tisíc. V tuto chvíli je tam daleko více a většinu nákladů to pokrývá. Díky moc všem přispěvovatelům. Vůbec jsem netušil, že bude mít tento projekt takový úspěch a ohlas. Je to skvělá motivace do dalšího poctivého tréninku. Další projekt, který mám již v hlavě, zveřejním po návratu.

Aloha Havaj

Seznam přispěvovatelů

k 15.5.2024 naspořeno: 167 956,- Kč

Seznam přispěvovatelů